Síť

Sport patří k nejviditelnějším zosobněním podvědomé touhy člověka po řádu. Poskytuje útěchu i zapomnění v současném, obtížně uchopitelném světě a jeho jasně daná pravidla slouží jako vítaná náplast, jež chrání před znepokojivou skutečností. V tomto smyslu pracuje Adam Kovalčík se sportem především jako se snadno rozpoznatelným kódem úniku. Ten však významně manipuluje (například prostřednictvím změny měřítka či materiálu), takže namísto obvyklého pocitu ontologického bezpečí přinášejí jeho herní rekvizity spíše prvky konfuze a znejistění, známé i z běžného života.

V daném případě autorův zásah sestává z vytýčení sítě pro badminton na jednom z herních okrsků v centru Ostravy. Oproti běžné síti ji ale Kovalčík zhotovil z leštěného plechu, takže namísto průhledu na protihráče nabízí „pouze“ vlastní odraz v zrcadle. Přirozeně, že instalace není myšlena jako nedotknutelná a její význam vynikne právě, a především během hry, při které dochází k občasným reflexím, jež lze chápat jako pobídku k zamyšlení nad sebou samým i vlastní existencí.

Tomáš Knoflíček

Nerezová instalace na osmém ročníku festivalu Kukačka v Ostravě.

2019

Vytvořil Tomáš Volf