Adam Kovalčík

Socha Jana Nepomuckého pro kruhový objezd v Nepomuku

Výtězný návrh anonymní soutěže "Umělecké dílo na téma sv. Jan Nepomucký pro kruhový objezd v Nepomuku"

Vycházím z jednoho ze základních zobrazování Jana Nepomuckého, na mostě. Protože objekt má být umístěn na kruhový objezd, uzpůsobil jsem estetiku sochy dopravním ukazatelům. Objekt situuji nadkomunikaci, aby vyvolával dojem mostu.

Protože Jan Nepomucký bývá také zobrazován s palmovým listem, umístil jsem na střed kruhového objezdu živou palmu. Tím chci docílit zapojení celého kruhového objezdu.

Dalším atributem je svatozář s pěti hvězdami, kterou tvoří pět světel umýstěných za hlavou. Díky těmto světlům není socha viditelná pouze přes den, ale ožívá i za tmy.

Posledním zobrazeným atributem je kříž, který jsem zakomponoval přímo do sochy, protože k svatému Janu Nepomuckému, neodmyslitelně patří. Křížem celá plastika nabývá na vážnosti.

2016

 

Hodnocení poroty:

Návrh jako takřka jediný rozpracovává téma z kontextuálního pohledu v rámci daného prostředí, nespokojuje se s nabízejícím se centrálním osazením a pracuje střízlivě bez servítků a sebeklamu se znepokojivým a devastovaným prostředím zadaného „kruháče“. Řešení lze charakterizovat jako umění infiltrace do vizuálního smogu dopravního značení. Je stejně tak současné jako znakově archetypální, jeho uměleckost je samozřejmou součástí jeho existence, nepotřebuje ochranu a není dávána na odiv. Na rozdíl od takřka všech ostatních soutěžních návrhů nepoužívá metodiku kontrastního vymezení a naopak rozvíjí svou životaschopnost pomocí rafinovaných mimikry postavených na splynutí s estetikou dopravního značení. Předpokladem úspěšné realizace bude kvalitní spolupráce zástupců města s autorem a dotčenými dopravními institucemi. Samotným tématem pak je palma umístěná ve středu křižovatky (vytvářející základnímu řešení pandán a vtipný bizarní kontrapunkt) a její reálná podoba, jíž bude třeba precizovat. Otázkou je zvážení nahrazení živé palmy umělou a náročnost její výroby popř. opatření pro celoroční přežití tropické dřeviny v našich podmínkách. Podobně pak reálnost světleného efektu. Porota je návrhem nadšena, oceňuje množství úhlů pohledu, jež v sobě obsahuje (s prostředím kongeniální pohled zezadu!) včetně schopnosti nezvýrazňovat samotnou dopravní stavbu a její rozbujelost. Doprovodný text autora je velmi stručný až strohý, zmiňuje symboliku mostu a mučednictví, Samo dílo ovšem vybízí k množství dalších interpretací – a to jak pozitivních, tak kritických: Sv. Jan Nepomucký jako „značka“ města Nepomuk; skutečnost, že z mnohovrstevnaté nepomucenské barokní zbožnosti dnes zbyla pouze zploštělá prázdná forma nabývající až znaků konzumní popkultury (např. povrchní turistická fetišizace Brokofovy svatojánské sochy na Karlově mostě); dvojznačnost Janovy svatosti – v historiografii prakticky již od Janova svatořečení diskutovaný rozpor mezi historickou osobností Johánka z Pomuku a legendou o Janu Nepomuckém, prvomučedníkovi zpovědního tajemství; a samozřejmě kontrastní použití živé palmy, která symbolizuje stále živý odkaz Janovy oběti - jeho mučednickou smrt, o níž není pochyb. Zvolené řešení je originální a vtipné, pro diváky projíždějící kolem, nepochybně snadno zapamatovatelné. Lapidární výtvarné ztvárnění siluety světce je navíc velmi dobře využitelné v propagaci města. Kladem je z hlediska investora i finanční nenáročnost realizace. Návrh tedy po všech stránkách naplňuje zadání. Oceňujeme návrh první cenou v soutěži a doporučuje jej k realizaci.